O myslivosti

Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.

Také se jí rozumí soubor čimmostí vedoucí k obnově přírodního bohatství, představovaného populacemi druhů volně žijících ostatních živočichů ( nejen zvěře dle zák.č. 449/2001 Sb.).  Myslivost je v kontextu evropské kultury a v současném pojetí v České republice součástí přírodoochranářského hnutí.  

Česká myslivost je mimořádně propracovaná činnost, která se dotýká mnoha oborů a věd. Velká část významně zasahuje především do biologie, ovšem patří sem také nauka o zbraních (střelectví) a podobné technické disciplíny.    

Chov zvěře

Chov zvěře je rozsáhlá a základní činnost myslivce. Chovem zvěře se snaží dosáhnout na jemu svěřené honitbě zlepšení životních podmínek a zároveň udržovat stavy zvěře (aby byly v rozmezí mezi kmenovými a normovanými stavy) tedy v případě přemnožení přikročit i k regulaci těchto stavů. Cíle chovu jsou jednak konzumní, směřují také k dosažení chovu jedinců s vysokou plodností a vysokou živou hmotností a také trofejové, zaměřené na dosažení co nejmohutnější a nekvalitnější trofeje.

Pro dosažení co nejlepších chovných výsledků je potřeba zajistit pro srstnatou zvěř dostatek potravy, dostatek krytů proti nepříznivým podmínkám, ale také vybírat zdravé a geneticky dobře založené jedince, případně regulovat poměr pohlaví. Pro pernatou zvěř je potřeba navíc zajistit v době toku, hnízdění a období péče o mláďata naprostý klid v honitbě.